Hálkův život a dílo – Vítězslava Hálka

Vítězslav Hálek, vlastním jménem Vincenc Hálek, se narodil 5. dubna 1835 v Dolínku u Vodolky. Jeho otec byl hostinský. Hálek studoval
na Akademickém gymnáziu v Praze, kde se začal zajímat o českou literaturu a redigoval školní časopis. Na přání rodičů se měl stát knězem, ale rozhodl se pro studium filozofie. Studia nedokončil. Zprvu se živil jako domácí učitel, psal do novin a publikoval.

Hálek byl jedním z předních představitelů literární skupiny májovců, spolu s Janem Nerudou. Jeho první básnická sbírka, „Alfred“, vyšla v roce 1857 a byla ovlivněna byronskými povídkami a Máchovým „Májem“. Největšího úspěchu dosáhl se sbírkou „Večerní písně“ (1858), která oslavuje šťastnou a vyrovnanou lásku. Tato sbírka se stala velmi populární a Hálek byl již
za svého života považován za jednoho z největších českých básníků.

Kromě poezie se Hálek věnoval také próze a dramatické tvorbě. Mezi jeho nejznámější povídky patří „Muzikantská Liduška“, „Kovářovic Kačenka“
a „Poldík rumař“. V těchto dílech často zobrazoval život na venkově
a lidské osudy, čímž přispěl k rozvoji české realistické literatury.

Hálek byl také aktivním novinářem a redaktorem. Pracoval pro Národní listy, kde psal fejetony a divadelní kritiky. Redigoval například časopis Květy a Lumír. Jeho fejetony, jako například „Obrázky z českého sněmu“
a „Drobné obrázky z Prahy“, se vyjadřovaly k aktuálním otázkám národního života. Působil v řadě spolků, třeba v Akademickém čtenářském spolku, v Divadelní jednotě, v Matici lidu, ve Sboru pro zbudování Národního divadla a zejména v Umělecké besedě.

Vítězslav Hálek zemřel 8. října 1874 v Praze na zánět dolních cest dýchacích ve věku 39 let. Hálek zanechal výraznou stopu v české literatuře a jeho díla jsou dodnes ceněna pro svou lyrickou krásu
a realistické zobrazení života.

Knihy Vítězslava Hálka v Národní digitální knihovně

Život a dílo v datech

5. dubna 1835

Narození V. Hálka

Narozen v Dolínku v č. p. 3 manželům Terezii a Josefu Hálkovým (křestní jméno Vincenc).
Digitalizovaný záznam v Knize narozených Římskokatolické farnosti Odolena Voda
si můžete prohlédnout zde.
Digitalizovanou Indikační skicu Stabilního katastru z roku 1842 s místem narození si můžete prohlédnout zde.

1838

Stěhování do Zátvora

Stěhuje se do obce Zátvor,
kde si rodiče od 31. května pronajímají pivní a kořaleční šenk s prodejem tabáku.

27. května 1839

Začátek školní docházky

Začíná navštěvovat jednotřídku z blízkých Zálezlicích, narození sestry Karoliny.

1844

Stěhování do Byškovic

Stěhuje se s rodiči do Byškovic.

1844-1845

Pobyt v Jestřebí

Pobývá v Jestřebí u České Lípy, kde na přání otce navštěvuje druhou třídu tamní školy,
aby se zdokonalil v německém jazyce.

1845-1847

Docházka do německé školy v Praze

Chodí do německé školy
u Trinitářů (u sv. Trojice) ve Spálené ulici v Praze.

1847-1855

Studium
na Akademickém gymnáziu v Praze

Studium na Akademickém gymnáziu v Praze v pražském Klementinu. První básnické pokusy, které pod pseudonymy Vítězslav Dolínek a Vítězslav Dolínský publikuje
ve studentských rukopisných časopisech (Příprava, Varyto
a lyra, Varyto).

28. července 1852

Stěhování do Bukole

Rodiče se stěhují do obce Bukol, kde kupují hospodu
se zahradou a třemi strychy polí.

27. července 1854

Publikace básně Nekřtěncova dušička

První časopisecky publikovaná báseň Nekřtěncova dušička v beletristickém týdeníku Lumír. V původní vydání si ji můžete přečíst zde.

8. srpna 1855

Maturuje
na Akademickém gymnáziu

Maturuje na Akademickém gymnáziu s výtečným prospěchem.

1855

Začátek vysokoškolských studií

Začíná studovat filologii
na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Studia po třech letech zanechává.

jaro 1857

Domácí učitel u Horáčků

Začíná působit jako domácí učitel v rodině vdovy
po zemském advokátu a pražském měšťanovi Mikuláši Horáčkovi, kde potkává svou budoucí ženu Dorotu.

1857 (s vročením 1858)

Alfred

Báseň od Vítězslava J. Hálka.

V Praze: Tisk a náklad Jaroslava Pospíšila, 1858.

Více zde.

1858 (s vročením 1859)

Večerní písně

Složil Vítězslav J. Hálek.

V Praze: Antonín Renn, 1859.
Více o díle najdete zde.

60. léta 19. století

Začátek novinářské práce

Stává se profesionálním novinářem.

1859

Mejrima a Husejn

Báseň od Vítězslava Hálka.

V Praze: Tisk a náklad Jaroslava Pospíšila, 1859.

Více zde

1860

Carevič Aleksej

Tragédie v 5 jednáních.

Spisů Vítězslava Hálka sbírka prvá. / Díl I Spisy básnické. Tiskem Ant. Renna. V Praze: I. L. Kober, 1862, s. [175]–306.

Více zde.

1861

Redaktor Národních listů

Nastupuje do redakce právě založených Národních listů, kde má na starosti fejetony, literární a divadelní rubriku.

1861

Záviš z Falkenštejna

Tragédie v pěti jednáních od Vítězslava Hálka.

V Praze: Fr. Řivnáč [distributor], 1861.

Více o díle zde.

1861

Komediant

Román od Vítězslava Hálka. I.

V Praze a ve Vídni: Kober & Markgraf, 1861.

Více zde.

1861

Muzikantská Liduška

Povídka od Vítězslava Hálka

V Praze a ve Vídni: Kober & Markgraf, 1861.

Více o díle najdete zde.

1861

Král Rudolf

Tragédie v pěti jednáních, od Vítězslava Hálka.

V Litomyšli a Praze: Antonín Augusta, 1862.

Více o díle zde.

1862

Cestuje na východ

Cesta s Juliem Grégrem do Haliče, Krakova a Tater.

1864

Goar

Báseň Vítězslava Hálka.

V Praze: Ed. Grégr, 1864.

Více o díle zde.

1865

Cestuje po jižní Evropě

Cesta na jih, při které navštívil Benátky, Kraňsko, Charvátsko, Dalmácii, Černou Horu, řecké ostrovy, Cařihrad a Malou Asii; návrat přes současné Bulharsko, Srbsko a Maďarsko.

15. května 1867

Svatba

Sňatek Vincence (Vítězslava) Hálka a Doroty Horáčkové v pražském kostele
sv. Vojtěcha. Za svědky jim byli dr. Julius Grégr, český novinář a politik, spoluzakladatel Národní strany svobodomyslné (mladočeské), poslanec Českého zemského sněmu
a Říšské rady, spoluzakladatel a spoluvlastník deníku Národní listy, a dr. Karel Sladkovský, český novinář a politik,
v revolučním roce 1848 představitel radikálních českých demokratů, poslanec Českého zemského sněmu
a Říšské rady a předák mladočeské strany.
Digitalizovaný záznam v Knize oddaných Římskokatolické farnosti u kostela sv. Vojtěcha v Praze na Novém Městě pražském si můžete prohlédnout zde.

1867

Černý prapor

HÁLEK, Vítězslav a Ferdinand SCHULZ.

V Praze: Edv. Grégr, 1879,
s. [259]–327.

Více zde.

1869

Předseda Literárního odboru Umělecké besedy

Hálek se stává předsedou Literárního odboru Umělecké besedy. Spolek byl založen
8. března 1863.

1869

Dědicové Bílé hory

Báseň Vítězslava Hálka.

V Praze: Ed. Grégr, 1869

Více zde.

24. prosince 1870

Narození syna Jiřího Emanuela

Prvorozený syn po třech dnech života zemřel.

1870

Tři povídky

Náš dědeček. – U panských dveří. – Domácí učitel

V Praze: Grégr & Ferd. Dattel, 1870.

Více o díle zde.

1871

Cestuje po severní Itálii

Cesta po severní Itálii, kam doputovat přes Vídeň, Záhřeb
a Terst.

Stává se předsedou
a jednatelem Umělecké besedy.

1871

Děvče z Tater

Podhorská idyla Vítězslava Hálka.

Praha: Grégr a Ferd. Dattel, 1871.

Více o díle najdete zde.

11. listopadu 1872

Narození syna Ivana

Druhorozený syn se stal lékařem a od počátku
20. století vykonával lékařskou praxi na území současného Slovenska (Čadca, Žilina).
Po vzniku Československa byl členem Národního shromáždění. Jeho přičiněním byla v roce 1921 v Žilině otevřena tehdy druhá dětská nemocnice na Slovensku
a MUDr. Ivan Hálek se stal jejím primářem. Zemřel 17. února 1945 v pražských Modřanech.

1872

V přírodě

V Praze: Ed. Grégr, 1872.

Více o díle zde.

1873

Na statku a v chaloupce

Povídka od Vítězslava Hálka.

V Praze: J. Otto, 1873.

Více informací zde.

1874

Nachlazení v Harrachově

Spolurediguje almanach vydaný u příležitosti 25. výročí Akademického čtenářského spolku, v němž působil.
V létě pobývá v Novém Světě
u Harrachova, kde
se nachladil na procházce
k Mumlavskému vodopádu.
Do Prahy se vrátil nemocný.

1874

Amnon a Tamar

Tragédie v pěti jednáních od Vítězslava Hálka.

V Praze: I.L. Kober, 1874.

Více zde.

8. října 1874

Hálek umírá

Příčinou smrti byla talovitost krve (infekce rozšířenou z původního ložiska krevním oběhem) v domě č. 720
v tehdejší Pasířské, dnešní Palackého ulici na pražském Novém Městě (na domě
je umístěna pamětní deska). Pochován byl 10. října
do hrobky rodiny Horáčkových na pražském Vyšehradě.
Digitalizovaný záznam v Knize úmrtí Římskokatolické farnosti u kostela Panny Marie Sněžné v Novém Městě pražském
si můžete prohlédnout zde.